Frajeřina

Když se za druhé světové války vracely americké letouny z náletů s prostřílenými křídly, měli velitelé vzdušných sil za to, že je třeba křídla více obrnit. Dělali však v úvahách jednu zásadní chybu. Věnovali pozornost těm úspěšným. Těm, co se zvládli vrátit. Před tím je však varoval jeden v členů tzv. Statistical Research Group rumunský matematik židovského původu Abraham Wald. Upozornil lidi v armádě na tzv. „survivorship bias“ tedy klam přeživších. Vyjdeme-li z předpokladu, že protiletecká obrana nemá možnost si vybírat, kam přesně letoun trefí a zásahy na letadlech jsou rozmístěny více méně náhodně, pak je třeba naopak obrnit ty části letounů, které jsou u navrátivších letadel bez poškození. Ty jsou totiž klíčové pro fungování. Letadla, která dostala zásah do oblasti motoru, se systematicky nevracela, zatímco ta s prostřílenými křídly se zvládla vrátit. Bylo tedy lépe obrnit právě část trupu, kde byl motor. Tento přístup ušetřil spojencům nejeden lidský život.

Před pár dny na mě na Facebooku vykoukl citát Johna F. Kennedyho: „Jen ti, kdo jsou ochotni dát v sázku vše, mohou dosáhnout něčeho velkého.“ Většina z nás tu větu chápe tak, že když budou riskovat, něco velkého dokážou. Zapomínáme však na to, že podstatou riskování je nemalá šance na neúspěch. Tak jako velitelé amerického letectva se necháváme klamat úspěšnými, kteří nám ukazují své cesty k úspěchu, a opomíjíme ty druhé, kteří také riskovali, ale neuspěli, protože jim okolnosti nepřály. Těch se nikdo neptá. Ti nejsou vidět. Ale jejich zkušenost pro nás může být cennější.

Frajer Luke, kterého ve stejnojmenném filmu hraje Paul Newman, je chlápek, jež si od znatelně většího a silnějšího spoluvězně nechá namlátit. Odmítne zůstat po prvním pádu ležet na zemi. Vždycky se zvedne a jde si pro další nakládačku. Později s úsměvem prohlásí: „Nemít na to, to je právě ta frajeřina.“

Víte, kdo to byl Raymond Lambert? Švýcarský horolezec, který podnikl v roce 1952 pokus o dobytí Mount Everestu. Na vrchol se nedostal, ale spolu se svým šerpou Tenzingem Norgayem dosáhl rekordní nadmořské výšky 8 595 m. Vrchol zdola o rok později Edmund Hillary. Šerpu mu tehdy dělal opět Tenzing Norgay, který byl na Everestu již posedmé. Roald Amundsen se na cestu k jižnímu pólu vydal na lodi jménem Fram. Tu si nechal postavit jiný norský polárník Nansen a neúspěšně se s ní pokusil dosáhnout pólu severního. Jednomu se plán nezdařil, ale druhému loď poskytla cenné služby. Náš svět možná nestojí na ramenou prométheovských hrdinů, kteří uspěli, ale na frajerech, kteří na to neměli.

Ti, kteří zvítězili, třebas jen proto, že jim přálo počasí nebo proto, že stavěli na zkušenostech svých předchůdců, si užívají veřejné slávy. Ale ti, kdo se vždycky znovu zvednou, aby se snažili o něco, na co možná nemají, to jsou pro mě frajeři. Možná bychom se měli vykašlat na hraběcí rady do života od úspěšných politiků, kteří se narodili na svět se stříbrnou lžičkou, ale učit se třeba od mámy samoživitelky, která se denně stará o svoje děti, i když má mnohdy pocit, že na to nemá.