Když máj není lásky čas

Květen 1945 znamenal, nejen pro mé prarodiče, radost. Radost, že přežili. Nemyslím, že dokážu ten pocit stopro pochopit, protože mi o život nikdy nešlo. Říkávám tak třikrát do týdne, že se zabiju, ale nezabiju.

Jak ten Robinson

Klučina naproti už pracuje většinu dne nahý jen tak, jak vyleze z postele, na balkón si zavěsil kruhy. Tam alespoň chodí v trenkách.

Karanténa je jako vyhrát iPhone

Když poslouchá s mladším bráchou písničku „Where is my sock?“ a musí mu ji překládat, to už fakt prskám smíchy, ale do loketní jamky samozřejmě, protože nejsem prase a vím, jak se správně prská smíchy.

Klučičí óda

Třeba brácha. Naučil mě pískat na čtyři prsty a střílet ze vzduchovky. Na tu zbraň určitě ještě někdy přijde řada, ale hvízdala jsem na prsty dost často. Třeba na psa. Dokud ještě slyšel.

Můj Listopad

Já byl malý kluk, ale atmosféru té doby si pamatuju dodnes. Dostal jsem trikolóru na bundu a v televizi jsem sledoval, jak se ten usměvavý chlápek v kožené bundě, který se tolik lišil od všech dosavadních politických papalášů, stal prezidentem.

Čau lepšolidi

... tak je to zas tady, ten listopad. Nevím, kolik z vás si pamatuje, jaká kosa byla před těmi třiceti lety, ale hrozná. Tak kosu už nemáme, protože jako to oteplování.

Frajeřina

Když se za druhé světové války vracely americké letouny z náletů s prostřílenými křídly, měli velitelé vzdušných sil za to, že je třeba křídla více obrnit. Dělali však v úvahách jednu zásadní chybu.

Říjnový zázrak

Bylo chladno. Někdy nad ránem jsem se sanitou vezla do porodnice vzdálené asi 50 km. „A pro co teda tak spěcháme?“ usmál se saniťák u výtahu. „Pro chlapečka,“ odvětila jsem bláhově.

Po čem ženy touží

Sedím v baru Smutek v parku Radost a přemýšlím, jestli tahle situace může být ještě víc ikonická. „Ano, může,“ přitaká osud a do uší mi pustí Bitch od Meredith Brooks. Píseň ze soundtracku What Women Want.
1 2 3 8